JMÉNO
fstab − statická informace o souborových systémech
POUŽITÍ
#include <fstab.h>
POPIS
Soubor fstab obsahuje popisnou informaci o různých souborových systémech. fstab je programy pouze čten, nikoli zapisován, to má na starosti správce (vytvořit a udržovat tento soubor). Každý svazek je popsán na samostatném řádku; jednotlivá pole jsou oddělena tabulátory nebo mezerami. Řádky začínající znakem ’#’ jsou komentáře. Pořadí záznamů v fstab je důležité, protože fsck(8), mount(8), a umount(8) sekvenčně čtou fstab a vykonávají svou práci.
První pole (fs_spec) popisuje blokové zařízení nebo vzdálený svazek pro připojení.
Pro obvyklá připojení to znamená (odkaz na) node blokového zařízení (tak, jak jej vytvořil mknod(8)) pro zařízení, které má být připojeno, jako např. ’/dev/cdrom’ nebo ’/dev/sdb7’. Pro připojení NFS svazku to bude <hostitel>:<adresář>, např. ’knuth.aeb.nl:/’. Pro procfs se použije ’proc’.
Namísto explicitního určení zařízení je možné určit svazek (ext2 nebo xfs), který má být připojen pomocí jeho UUID nebo jmenovky (viz e2label(8) nebo xfs_admin(8)), zapsáním LABEL=<jmenovka> nebo UUID=<uuid>, např. ’LABEL=Boot’ nebo ’UUID=3e6be9de−8139−11d1−9106- −a43f08d823a6’. Tím se zvýší robustnost systému, protože přidáním či odebráním SCSI disku se sice změní jméno zařízení, ale nikoliv jmenovka svazku.
Druhé pole (fs_file) popisuje připojovací bod pro souborový systém. Pro swap je nutno zadat “none”. Pokud jméno připojovacího bodu obsahuje mezery, měly by být escapovány jako ’\040’.
Třetí pole (fs_vfstype) popisuje typ připojovaného souborového systému. Linux podporuje mnoho souborových systémů, jako např.: adfs, affs, autofs, coda, coherent, cramfs, devpts, efs, ext2, ext3, hfs, hpfs, iso9660, jfs, minix, msdos, ncpfs, nfs, ntfs, proc, qnx4, reiserfs, romfs, smbfs, sysv, tmpfs, udf, ufs, umsdos, vfat, xenix, xfs, a možná i jiné − viz mount(8). Souborové systémy, které podporuje právě běžící jádro udává /proc/filesystems. swap označuje svazek nebo soubor použitý pro swap (virtuální paměť), viz swapon(8). Jestliže vfs_fstype je zadáno jako ignore, pak je záznam ignorován. Toto je výhodné pro označení svazků v současné době nepoužitých.
Čtvrté pole (fs_mntops) popisuje volby pro připojení souborového systému.
Toto pole je seznamem voleb oddělených čárkami. Vždy obsahuje typ připojení a eventuálně další volby pro daný souborový systém. Pro volby ne−nfs souborových systémů viz mount(8). Dokumentaci voleb pro nfs lze nalézt v manuálové stránce nfs(5). Společné pro všechny souborové systémy jsou volby “noauto” (nepřipojovat automaticky při zadání "mount −a", např. při startu), “user” (libovolný uživatel je oprávněn připojit daný svazek), “owner” (vlastník zařízení jej může připojit) a “comment” (např. pro použití programy, které spravují fstab). Volby “owner” a “comment” platí jen pro Linux. Detaily naleznete v manuálové stránce mount(8).
Páté pole (fs_freq) je použito programem dump(8) pro určení, které souborové systémy je třeba zálohovat. Není−li páté pole vyplněno, je považováno za nulu, a souborový systém není zálohován programem dump.
Šesté pole (fs_passno) používá program fsck(8) pro určení pořadí svazků při kontrole po restartu. Kořenový souborový systém by měl mít hodnotu fs_passno rovnu 1, ostatní svazky pak hodnotu fs_passno rovnu 2. Souborové systémy jsou kontrolovány sériově, nicméně svazky na různých zařízeních jsou kontrolovány najednou s využitím paralelismu hardware. Není−li šesté pole definováno, je jeho hodnota nula, a program fsck jej nebude kontrolovat.
Správná metoda jak číst v programu fstab je použít proceduru getmntent(3).
SOUBORY
/etc/fstab
DALŠÍ INFORMACE
getmntent(3), mount(8), swapon(8), fs(5), nfs(5)
HISTORIE
Předchůdce formátu souboru fstab se objevil v 4.0BSD.